Název	Popiska	Recept
Barbecue Sauce	Omáčka vhodná jako doplněk při grilování nebo k jakémukoliv grilovanému masu.	Suroviny: kečup (dle chuti i ostrý kečup, alespoň částečně) soyová omáčka rozmarýn další voňavé koření Postup: Smícháme kečup, soyovou omáčku, rozmarýn a dle chuti múžeme přidat i trošku marmelády. Další voňavé koření (např Francouzské koření Herbs de Provance nebo jiné podobné) můžeme použít k dochucení omáčky. K dobrému promíchání a k dosažení jemné konzistence omáčky lze použít ručního mixeru..
Bílá omáčka	Tato omáčka není surovinou v pravém slova smyslu. Jedná se vlastně o hotovou omáčku, která se ve Francouzské kuchyni často používá jako základ pro zálivky při gratinování pokrmů. Nicméně sama o sobě může sloužit jako omáčka například k vařené zelenině nebo k rybám. Výrobně není nikterak složitá a při častějším používání se dá udělat i do zásoby a několik dní uložit v lednici před dalším zpracováním.	Suroviny: 2 lžíce másla 2 lžíce hladké mouky pepř, sůl citronová šťáva voda Postup: Asi polovinu másla rozpustíme v kastrolku (nejlepší je teflonový) a vmícháme do něj mouku. Až se jíška lehounce zapraží, opatrně přidáváme vodu a to tak, aby nevznikly cucky. Vymícháme směs do nepříliš husté omáčky, kterou osolíme, opepříme a ochutíme citronovou šťávou. Nakonec do ještě teplé omáčky vmícháme zbytek másla.
Polenta	Zde se jedná částečně o recept, jak polentu připravit, částečně opravdu o radu a to především ohledně výběru mouky. Historicky je Polenta nedílnou součástí jídelníčku v Itálii a pravděpodobně i v jiných zemích. Co se týká surovin je to pokrm velmi levný a nenáročný, který v dobách nouze chránil chudinu před hladem, když nebylo jiné jídlo. V současné době se používá především jako příloha k masitým jídlům a nebo různě zapečená nebo grilovaná se sýry nebo s jinými doplňky.	Suroviny: voda sůl kukuřičná mouka - tato hlavní surovina je asi na celé přípravě nejdúležitější. V různých kuchařských knihách se dočtete, že se polenta připravuje z mouky hrubé, nebo jemné a kolik vody na 1 kg se má použít. Co já osobně považuji za klíčovou informaci je to, že se musí jednat o mouku určenou na polentu - v žádném případě nelze používat např. různé jemné mouky, které prodávají v obchodech se zdravou výživou - tam jsou výsledky žalostné. Správná mouka na polentu není úplně čistě žlutá, dle mého názoru se hodí poněkud hrubší. V zemích, kde je polenta součástí jídlníčku je běžně k sehnání a je velmi levná. U nás se občas objeví v obchodech s cizokrajnými potravinami - takže je s výhodou si ji na dovolené nakoupit do zásoby. Příprava Zde se opět různé kuchařky předhánějí v přesných dávkách vody, soli a mouky. Podle mne je to nesmysl - každá mouka je poněkud jiná a chce různě vody nebo soli. Podle mne je nejlepší způsob dávkování ten, že do hrnce (nejlépe teflonového) dáme tolik vody aby to byla cca 1/2 požadovaného množství kaše. Tuto vodu přivedeme do varu a osolíme dle chuti. Potom pomalu přisypáváme mouku a stále mícháme, aby nezačala tvořit hrudky. Pokud se hrudky přece jen vytvoří, přestaneme sypat mouku a nejdříve hrudky rozmícháme. Správné množství mouky je takové, aby vznikla řidší kaše, která se ještě dobře míchá. Kaše zhoustne během vaření. Potom kaši vaříme na mírném ohni a stále mícháme. Kaše v podstatě ani nemusí bublat, spíše se prohřívá. Doba vaření je cca 40 minut, nejlépe se hotová kaše pozná po chuti, tj. že oproti neuvařené zjemní a nejsou v ní cítit zrna mouky. Dalším příznakem hotové kaše je to, že se v hrnci ochotně odlepuje od stěn. Hotovou kaši dáme ochladit nejlépe do nějaké formy, aby dostala tvar. Je možné ji také jenom nechat v hrnci nebo rozprostřít do větší vrstvy na plech. Po ochlazení je kaše tužší, vcelku pevná a lze ji používat k další úpravě.
Rybí vývar	V mnoha receptech, zvláště na úpravu mořských živočichů se používá tzv. Rybí vývar nebo rybí bujon.	Tak jako u běžného vývaru, jaou i zde v podstatě možné 2 cesty, jak jej získat. První možnost - ta jednodušší je samozřejmě koupit jej jako kostku nebo prášek v obchodě. Ta má své zřejmé výhody, je to rychlejší a méně zapáchající. A po pravdě řečeno, pokud člověk používá polotovar dobré kvality, většinou to postačí. Může zde však nastat jiný problem - tato produkty nejsou u nás úplně běžně v obchodech k dispozici, k vidění občas bývají jen v některých nadnárodních supermarketech nebo ve specializovaných prodejnách kde prodávají cizím pokrmy (Italské, Francouzské, ..). Pak také mohou býti dost drahé. Druhou možností je připravit si vývar doma - povětšinou se dělá tak, že se ve vodě s troškou bílého vína asi hodinu vaří zbytky z ryb (hlavy, páteře, ...). K nim se ještě přidá kousek cibule, česneku, pepř, nové koření. Pro některé vývary, specielně dělané k jednotlivým jídlům se používají i krunýře z raků, humrů nebo garnátů (to je například vývar k Bouillabaise). Také může vývar dle chuti obsahovat další koření jako bouquet garni atd. Každopádně po vyvaření se vývar scedí, případně dosolí a ja hotový k použití.
Sambal oelek	Tato potravina s tajuplným názvem není vlastně nic jiného, než rozvařené feferonky. Dá se občas koupit v normálních obchodech jako malá zavařená sklenička. Název si přesně nepamatuji, ale je to něco jako Feferonová pasta. Jinak se dá snadno vyrobit doma.	Suroviny: 5 feferonek 2 lžičky soli 1 lžička cukru Postup: Feferonky vyčistíme od jader, nakrájíme na kousky a dáme do vody se solí a cukrem (pozor při práci s feferonkami, pokud jsou čerstvé, pálí i do rukou a do očí, když máte hlavu nad nimi). Po asi 30 minutách, když jsou rozvařené dáme všechen materiál rozmixovat na hustou kaši. Tuto hmotu můžeme uchovávat v lednici i několik týdnů nebo zavařit.
Turmeric (kukurma)	S tímto kořením se setkáme poměrně často v receptech indické nebo jiné Asijské kuchyně. Jedná se o velmi často používanou součást curry jídel, v podstatě se dá říci, že převážná většina kuchyní curry prášek, tak jej známe moc nepoužívá, curry chuť tvoří právě turmeric spolu s dalším kořením.	V našich obchodech se dá sehnat spíše pod jménem kukurma nebo také thajský šafrán. Kukurma je základem v podstatě všech druhů curry koření a podle typu curry se míchá s dalším kořením. Každá kuchyně (angliká, indická jávská, thajská ....) má svoje curry poněkud odlišné a i uvnitř těchto národních kuchyní se recepty poněkud liší. Typicky se do curry přidává mletý kmín, sušený česnek, sušený zázvor, chilly, mletá hořčice atd...